Zrcadla

6. srpna 2015 v 12:53 | Vev |  básnění
Betonový palác plný lidské bolesti
Mezi čtyřmi zdmi léčící se neštěstí
Co jednomu dělá úlevnou radost
Druhému činí obavy a starost


V slzných kanálcích došla sůl i voda
Smích je kůl, co do srdce bodá
Myšlenky pro žaludek zdají se jedem
Který je pro černou duši denním chlebem

Nálady častější než změny v Aprílu
směle se otáčím k suchému dávidlu
Děsivý smích se rozléhá v místnosti
Kůže se svíjí záchvatem šílenosti

V zrcadle odráží se slunce svit
Ten blázen ve mně musí zemřít
Krvavý nůž válí se v posteli
Duše je chráněná strážnými anděli

Ovládána myslí nezvladatelnou
Nápady ihned se s konáním střetnou
Světem chodící se sklopenou hlavou
Ve snech i v myšlenkách mrtvoly plavou

Uzavřená v úkrytu před sebezničením
Vůle té v zrcadle jediným řešením
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama