Milována bláznem jenž spadl z nebe na zem

3. srpna 2015 v 12:43 | Vev |  básnění
Na vrcholcích hor mrazivý vánek
jí dychtivě šeptá, kdo je tu pánem.
Pod lavinou slz trpký je spánek,
zlomená duše se spokojí s málem.



Zvykne si. Trpící snáší své bolesti
zatímco druzí užívají neřesti.
Otevře oči tam, kde zrada pošpinila srdce.
Poháněna zralým rozumem snášící lidskou chybu lehce.

Už nic nečeká smířená se vším
Ovšem najde člověka, který jí svědčí.
Lásku, co dává, bez předsudků oplácí.
Při hlubokém pohledu se důvěra navrací.

Slečno, já až doposud nevěřil jsem na osud.
Ale teď když Vás tu mám, jinému Vás nevydám.
Navždy si Vás budu hýčkat, líbat Vaše krásná líčka.
Laskat Vaše ctěná ústa.
Buďte prosím moje můza.
Buďte moji milou ženou,
hospodyní, vyvolenou.
Buďte matkou mojim dětem,
milenkou mých slabostí.
Buďte mým růžovým světem,
osobním trumfem něžností.
Staňte se mým životem,
staňte se mou smrtí.
Mým prvním nádechem,
posledním vydechnutím.

Mlčte, blázne, sladká slova říkají se lehce,
ovšem i já jsem odsouzena naší věčné lásce.
Budu Vaše vyvolená,
vždyť jste můj princ z pohádky.
Chci Vás vidět na kolenách,
u našich dětí ohrádky.
Toužím po dotecích Vašich dlaní,
těluchtivém slastném hraní.
Ve Vaší radosti i ve Vašem hněvu
být jejich důvodem a nebo oporou.
Obětí jsem Vašemu úsměvu,
bez Vás by život byl nesmyslným šmejdem, hrou.
Odteď buďte má snivá noc a nejkrásnější ráno.
Ze srdce, které jste uvrhl v pohyb, Vám říkám své ano.

Lepší než ostatní, sladší než čokoláda.
Na horských vrcholcích nadvláda vyprchala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama