Milenec

3. srpna 2015 v 14:05 | Vev |  básnění
Bez lásky nebývá milování
Dost bylo marného slibování
Objevil se jen tak z nenadání
Další, kdo nechce mě za svou paní


A jen tak zneužívá mojí přítomnostii
Toliko projevů hrstce nicotnosti
Daleko vykročeno máme od nevinnosti
Vzrušení putuje do morku kosti


A zase ráno se probudit s pocitem
Že jsem Tvým prvním ne posledním úletem
Nezbývá nic než to brát s nadhledem
Dokud jsme mladí, tak si to užijem

A užíváme si stále
Ty chvíle milované
Jenže ta otázka už má na mále
Z poletů cit rychle vzplane

A proč mi chybíš, když spolu nejsme
A proč, když odejdeš, cítím se děsně
A proč moje výlevy Ti připadaj směšné
Jsi moje záchrana před bouří a deštěm

Takže Ti říkám i když zdá se to marné
Pro Tebe v mým srdci místo se najde
A vedle Tebe je mi jedno, kam jdem
Dokud jsem s Tebou, jsi mým splněným snem

Když spojí se těla ve vášnivém víru
Lze směle je přirovnat k adrenalinu
Když spojí se těla v opojení citu
Nic nevyrovná se Tvému srdcebitu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama