O blogu

20. srpna 2015 v 17:11 | Vev

Chopsyland

Chopsypath's site


ZÁPIS Č.1 PŘEDSTAVENÍ BLOGU 20.8.2015
Jak bych tento blog představila? Jednoduše - chopsypatovi spisky.

Tento blog byl založen 28/7/2015. Jeho předchůdcem byl blog Artons.Název vznikl ze slova "psycho" - inu hledala jsem něco, co dokonale vystihuje mou osobu a celkový pohled na svět.

Chopsyland je moje malá vesnička živená z mých myšlenkových pochodů. Najdete tu kritiku i chválu na vše, co mě zajímá, autorskou tvorbu jako jsou básně, příběhy či občasné textařské pokusy. A vzhledem k tomu, že jsem si v posledních pár letech velmi oblíbila grafiku, semotamo se tu objeví i nějaký ten designový výtvor.
Shrnutí: Dodatečně za celé prázniny bylo zveřejněno 45 článků. Návštěvnost byla nic moc, ale věřím, že se to zlepší. Náhrává tomu i fakt, že jsem neměla moc času na obíhání blogů a polovina článků byla přednastavená. Nic nešlo podle plánu. Letos to byl zmatek nad zmatek. Snad bude školní rok spořádanější.

Článek se bude jednou za měsíc obnovovat.
 

O mně

19. srpna 2015 v 19:21 | Vev |  O autorce|| Fakty a nefakty
Za devatero horami a devatero řekami, žila byla jedna moc krásná princezna. Vlasy měla dlouhé blond, štíhlá byla jako proutek, oči jako pomněnky, voněla po růžích a svým sexappealem rozbušila údy nejednomu muži. Už si sice nepamatuji jak se jmenovala, ale to není podstatné, protože my nejsme ani za devatero řekami ani za devatero horami. Žijem si své obyčejné životy v dnešním obyčejném světě s obyčejnými rodinami a obyčejnými starostmi. Na ideály princezen nemáme čas. A nebo bychom mít neměli.
Ale to je fuk. Tohle je "O autorce" článek o mně. Tak co chcete vědět? Že kam jdu tam jsem vždy nejmenší? Že jsem nejmilejší stvoření na světě dokud mě někdo nenasere? Protože jakmile ano tak Ti říkám, že končíš zmrde. Nebojte se, kuřátka moje, jsem vážně zlatíčko. Zlatíčko, kterému hrabe. Opět. Stále. Pořád. 24/7.

Jsem kecal, ale nikdy nelžu. Lež je nepřípustná. Jsem srdcař, naivní a mockrát zklamaná. Romantik i kazimantik (to bude nejspíš tou rozdvojenou povahou). Náladová jako aprílové počasí a praštěná vratama od stodoly. Miluji vše živé, ale řízkem nepohrdnu. Nikoho nesoudím ani neodsuzuji. Chovám lásku k jedinému muži (tomu mému), ale v mým srdíčku se najde místo pro každého, kdo si to zaslouží. Jako například BURÁK - moje malinký co nevidět pětiletý chlupatý potěšeníčko. Moje dítě (z mejch stehen vyšlé - nechte mě přitom - ono je běžné, že lidé rodí psa). Z mých stovek "přátel" už důvěřuji jen jedné osůbce (jak říkám jsem naivní a opakované zklamání s sebou nese spoustu následků), je to moje prďa, co je vždy při mně.

Zboňuji sladké. Když je člověk závislý na chlast je alkoholik, já se nedokáži nabažit ovoce. Jsem fruitolik? Jsem všechno a zároveň jsem nic. Věčně s hlavou v oblacích povoluji opratě své fantazii.

Věřím, že jsem téměř všehoschopná, ale nikdy bych nedokázala například neúmyslně ublížit. Nedokážu uhodit člověka, kterého ze srdce miluji a nedokážu uhodit ženu - na to je moje láska a úcta k ženám až příliš silná (a to i v případě, že ji ze srdce nenávidím). Dodnes neznám svou sexuální orientaci and who cares? Miluji svého muže a to že se občas oba otočíme za stejnou sukní může být jen vedlejší efekt mé zvrhlé podstaty.


Na začátek by to bylo asi všechno. Časem toho bude víc. Ale kdo ví..


Moc a sláva tělo padá

9. srpna 2015 v 18:00 | Vev |  básnění
Stovky vojáků na bitevním poli
zůstalo hnít
stovky žen věčné čekání skolí
smutno po nich
 


PROJEKT ARTZONE

9. srpna 2015 v 15:21 | Vev |  novinky na blogu



Představte si svět, ve kterém namyšlená omladina fláká školy, chlastá, hulí..no pomalu fetuje.. Jsou mladí, rozpičouření, drzí a nezvladatelní. Krádeže, výtržnosti, hulvátství, nezávazný sex a lži. Rodiče nemají nebo to s nimi vzdali a nebo to nevědí, protože doma mají pilnou dceru (která má ve třinácti víc zkušeností než pracovnice vyhlášeného night klubu) a milého rozmazleného syna (co nemá problém zajít si do mamčiné peněženky, když mu zrovna došla cíga - totiž když ve škole půjdou do kina ).. A teď si uvědomte, že je to svět, .. číst dále


Promarněný talent nebo prodřené noci. Obojí je k ničemu. Talent se musí pilovat a rozvíjet, jinak zanikne. Když na tom nebude člověk pracovat, bude mít akorát tak prd. Zaměstnání, které nesnáší a život, který nechce. Na druhou stranu člověk, který nemá hudební sluch se může u klavíru mučit, jak chce, může si sedřít prsty o klávesy do krve, ale stejně nikdy žádnou skladbu nenapíše. Dřít jak kůň na něčem, co nám nejde, není vítězství, ale prohra. Je to týrání těla a .. číst dále



Pro všechny talentované lidi jsem připravila článek s odkazy na umělecké školy a akademie. Vzdělání je totiž v dnešní době jedna z největších priorit pro přijetí do vysněného zaměstnání.


SEZNAM ZDE



Při brouzdání na netu a koumání různých agentur, jsem narazila na jednu zajímavou stránku. Svou strukturou mi hodně připomněla seznamku nebo třeba lidečko, ale její záměr je zcela odlišný. Má náběh na genialitu. Lidé s talentem si tam můžou založit svůj vlastní profil, kde se na ně budou chodit dívat 'ti druzí' (tj. lovci talentů, režiséři, majitelé různých ateliérů a různí podnikatelé z oboru). Na stránkách se to všechno dočtete. Každopádně jsou tam dva typy účtů, jeden je .. číst dále



Zmrtvýchvstání

9. srpna 2015 v 13:01 | Vev |  básnění
Baví mě chodit po špičkách
Po zapadnutejch uličkách
Ve skleněných střevíčkách
Těch nejmilejších botičkách

Milovat je

8. srpna 2015 v 23:00 | Vev |  básnění
Stokrát jsem ji prosil, vždy odmítala.
Kytice jsem jí nosil, nemilovala.
Stokrát stáli o ni jiní, vždy přihnula je.
Dotýkali se, líbali ji. Ona nechtěla mě.

Nesmrtelnost v činech

8. srpna 2015 v 19:00 | Vev |  básnění
Duše živá vyhasíná po pozření doušku vína
Duše mrtvá neutíká, když na dveře smrtka klepá
Duše zdravá neplánuje, kdy ke zkratu srdce dojde
Duše chromá nebojí se, že myšlenky rozsvojí se

Noc 23. října

8. srpna 2015 v 9:00 | Vev |  básnění
Promyšlený plán
Noc 23. října. 2 muži, 1 žena.
Majestátní budova.
Ochabující elektrický obvod.
Blikající zářivka.
Tma.
Vybraný trezor.
Kroky hlídače. Zvrat.
První střela. Smrt. Alarm.
Chyba, nadávky, strach, hádka.
Druhá střela. Mrtvý muž.
Milující žena pláče.
Minuta ticha.
Prchající muž.
Policejní eskorta připravena.
Nový plán. Rukojmí.
Průchod, útěk.
Nová identita.
Sladký život na Bahamách.

Vraždění sedmikrásek

7. srpna 2015 v 19:00 | Vev |  básnění
Do rozvrácené země, bohem zasazené sémě
Živené z dešťových kapek, prvně zahlédlo nebeský záblesk
Radost dítku přírody činil sluneční svit
V tom země začla se hrozivě chvít
Řinčící obluda - ocelový vrah
si přišla daň za dar života brát
Nemilosrdně drtí části zelených tělíček
Toliko vraždění nevinných sestřiček
Bezbranné dítko na místě drží kořeny
rozsekané na kusy ocelovou čepelí

Mým vesmírem ses stal

7. srpna 2015 v 12:56 | Vev |  básnění
Jsi krví, co v těle mi obíhá
Jsi myšlenkou, jenž v hlavě mi pobíhá
Jsi kyslíkem, co mé plíce přijímají
Jsi pohled, jenž mé oči vnímají
Jsi září, co mě na cestách doprovází
Jsi Slunce, které nikdy nezachází
Jsi mi vším, co mě obklopuje
Jsi měsíc, co mým vesmírem poletuje

Další články